Tohle je totiž zásadní otázka. Bez odpovědi na ni (a následného nákupu) se snad z Itálie ani nelze vrátit. Samozřejmě tím nemám na mysli osušku s delfínem nebo plastovou napodobeninu šikmé věže, ale kousek italské gastronomie.
Takže co si koupit?
Začněme jednou z nejzákladnějších surovin, a tou jsou těstoviny. Narazíte na nespočet tvarů a velikostí, z nichž mnohé u nás neseženete. Většina italských těstovin je vyrobena z tvrdé semolinové pšenice a kvalitativně tak s českými výrobky nejsou srovnatelné. Kromě těstovin tak jak je známe, si můžete přivézt i čerstvé těstoviny - pasta fresca. Je však třeba myslet na to, že se musí skladovat v chladu a převážení tak připadá v úvahu pouze v chladícím boxu. Pokud jste příznivci domácích těstovin, přivezte si domů semolinovou mouku a udělejte si vlastní :-).
Další nezbytnou položkou na seznamu jsou sýry. Itálie je domovem celé řady sýrů, bez kterých už se dnes v kuchyni téměř neobejdeme. Z tvrdých sýrů jmenujme Parmigiano-Reggiano. Pod tímto názvem koupíte parmezán, který skutečně pochází z Itálie - jedná se o značku původu. Také si můžete přivézt sýr Grana Padano. Od parmezánu se liší pouze ve zpracování mléka a někdy i v délce zrání. Mezi známé tvrdé sýry patří také Pecorino, které se vyrábí z ovčího mléka. Podle druhého názvu snadno poznáte, ze které italské oblasti pochází (toscano, siciliano). Z měkkých sýrů je jednoznačnou volbou mozzarella. Původní receptura pro její výrobu pracovala s buvolím mlékem. Na italském trhu dnes najdeme jak tuto verzi, tak také z mléka kravského nebo jejich směsi. Pokud chcete okusit buvolí sýr, hledejte nápis Mozzarella di Bufalla Campana. Stranou pozornosti by neměla zůstat ani Gorgonzola. Je to sýr z kravského mléka s modrou plísní a pochutnáte si na něm nejen v kombinaci s vínem, ale například i s hruškami. Také zde se jedná o ochrannou známku a vyrábět se smí pouze v některých částech Itálie. Na závěr ještě zmíním mascarpone, měkký bílý sýr vyráběný ze smetany, který využijete především při výrobě tiramisu, ale i dalších dezertů. Opět ale myslete na to, že je potřeba sýry převážet v chladu - zvláště mascarpone v teple příliš dlouho nevydrží.
Jste-li milovníky masa a výrobků z něj, zaměřte se především na italské šunky a uzeniny. Asi nejznámější šunkou je prosciutto. Vyrábí se z vepřové kýty a po důkladném nasolení se suší, a to nejen v řádu měsíců, ale i let. Dalším sušeným masem je coppa, nasolená vepřová krkovice, která se nechává několik měsíců zrát na vzduchu. Stejně jako prosciutto se podává nakrájená na velmi tenké plátky. Pokud máte rádi slaninu, hledejte pancettu. Vyrábí se z vepřového boku a využijete ji při přípravě řady italských pokrmů, jako jsou například těstoviny carbonara. Inspirovat se můžete i mým receptem zde: Tagliatelle s kaštany. Z uzenin ještě jmenuji mortadellu, salám, jehož základ tvoří libové vepřové maso, k němuž se přidávají dršťky nebo i jiné druhy masa, například telecí. Nezbytnou složkou je i sůl a koření, někdy také pistácie. Každý výrobce má trochu jiný recept, takže se můžete setkat s celou škálou chutí. Nebojte se však zeptat a před nákupem kousek ochutnat. Posledním adeptem na cestu domů je salsiccia, syrová kořeněná klobáska z telecího masa, kterou oceníte na grilu nebo při přípravě různých těstovinových pokrmů. Převoz v chladu netřeba zdůrazňovat.
Nevyhýbejte se ani nákupu ovoce a zeleniny. Pokud máte strach, že čerstvé plody cestu nevydrží, sáhněte po sušených nebo nakládaných. Přivézt si můžete sušená či nakládaná rajčata nebo nakládané kapary, nezapomeňte na toskánské olivy (právě tyto olivy před několika lety způsobily, že jsem je začala jíst a dokonce si je zamilovala). Pokud se toho nebojíte, vyberte si z nabídky čerstvých rajčat, v Itálii se nabízí nepřeberné množství druhů a odrůd, z nichž se každá hodí pro jiné pokrmy. Ptejte se, prodejci vám ochotně poradí. U ovoce sáhněte po sicilských citronech a pomerančích.
Čím ještě doplnit spíž? O těstovinách už řeč byla, nenechte si však uniknout ani rýži arborio, která se skvěle hodí pro přípravu italského risotta. Zásoby také rozšiřte o koření a sušené bylinky. Do zmíněného risotta využijete šafrán, do těstovin zase bazalku. Vracet byste se neměli ani bez olivového oleje. Dbejte na to, aby nesl nápis "freddo", což znamená lisovaný za studena. Označení DOP je označení původu a také kvality olivového oleje, nesou jej jen ty nejkvalitnější výrobky. Vyzkoušet můžete i různě ochucené olivové oleje, například lanýžový olej. Italské lanýže se svou kvalitou blíží lanýžům francouzským, takže nákupem jistě neuděláte chybu. Sáhněte také po balzamicovém octu. Asi nejznámější, ale také nejkvalitnější je aceto balsamico tradizionale di Modena DOP, mimo něj pak ještě aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia DOP. Opět si všímejte značky DOP. K zelenině a bylinkám se teď vrátím ještě jednou, a to jako k surovinám, které patří do spíže - rajčatovou passatu využijete při přípravě italské pizzy nebo pokrmů z masa, rajčatové a bazalkové pesto zase do těstovin. Jste-li na sladké, porozhlédněte se po cukrářských piškotech Savoiardi - jsou nezbytnou součástí tiramisu a jakékoli nahrazování dětskými piškoty je nepřípustné! :-) A když už jsme u sladkého, sáhněte i po sušenkách Amaretti di Saronno. Jak název napovídá, jsou vyrobené z mandlí a mandlového likéru. Další nezbytnost pro výrobu italských dezertů.
Ze spíže se přesuneme rovnou k baru. Itálie je především zemí vína - každá oblast se může pochlubit typickými odrůdami. Z Toskánska si přivezte světově proslulé červené Chianti, z oblasti Veneto bílé Soave, z Piemontu červené Barolo a z Ligurie muškát. Pokud máte namířeno na Sicílii, poohlédněte se po Marsale, hutném a těžkém vínu, které využijete pro přípravu dezertů. Chcete-li mít jistotu, že si domů odvážíte kvalitní víno, měli byste na etiketě nalézt označení DOC či ještě lépe DOCG - tato vína podléhají přísným předpisům. K vínu má poměrně blízko i grappa, pálenka z matoliny, tedy z toho, co zbyde po vylisování vína. Pokud jste příznivci koktejlů, kupte si limoncello. Je to likér z citronů vypěstovaných v Kampánii a do míchaných nápojů se dobře hodí. V Itálii se popíjí i samotné, a to jako digestiv. Ze severozápadu Itálie, města Torino, pochází i oblíbený pomerančový bitter Aperol. V kombinaci se šumivým proseccem a sodou se dnes pije nejen po celé Itálii, ale i jinde ve světě pod názvem Aperol spritz. Jste-li tedy příznivci mírně hořkých chutí, je dvojice Aperol a prosecco to pravé. Opomenout nelze ani Amaretto, lehce nahořklý likér z mandlí, vanilky, bylin a koření, který samozřejmě nesmí chybět při přípravě tiramisu.
Při cestách po Itálii vám jistě neunikne ani množství kaváren. Také u nás často narážíme na podniky, které zvou na pravou italskou kávu. Nenechte se ovšem zmást. Nejde o italskou kávu ve stejném smyslu, jako jsou italské výše uvedené lahůdky. V Itálii se káva totiž pouze praží, dovážena je z tropů a subtropů. Typické je pro ni však velmi silné pražení (oproti českému střednímu) - díky němu káva v chuti získává spíše zemité tóny a potlačuje se její acidita. A to je ideál pro přípravu espressa, ale také cappuccina, pro které se kyselejší odrůdy kávy příliš nehodí. Chystáte-li si některý z těchto nápojů sami doma, odvezte si i čerstvě upraženou kávu. Pro alternativní způsoby přípravy kávy je vhodnější světlejší pražení - tady už je nákup ke zvážení každého z vás :-).
Tolik tedy mé tipy na jedlé suvenýry z Itálie.
A co si domů vozíte vy? Pokud vám zde něco chybí, napište mi :-)
