neděle 11. listopadu 2012

Brownies

Další nedělní mlsání, tentokrát s příchutí čokolády. 
Můj vztah k čokoládě je poněkud komplikovaný - samotnou ji mám velmi ráda, ale čemukoli s čokoládovou příchutí se raději vyhýbám. Výjimku jsem se rozhodla udělat právě tento víkend, když jsem se pustila do pečení této americké pochoutky. 

Ingredience:

75 g holandského kakaa 
1/2 lžičky jedlé sody
160 ml oleje
120 ml horké vody
200 g cukru
2 vejce
175 g hladké mouky
175 g čokolády (stejné množství bílé, mléčné 
         a hořké)
sůl, vanilková tresť


Postup:

Smíchejte kakao s jedlou sodou, vmíchejte 80 ml oleje a horkou vodu, poté přidejte cukr a vejce a opět zpracujte. Následně vmíchejte mouku a špetku soli, přidejte ještě vanilku a zbytek oleje a pečlivě utřete. Na závěr vsypte kousky čokolády, vlijte těsto na vymazaný a moukou vysypaný plech a pečte při 180° C asi 30 minut.

Jak jsem postupovala já:

Několik hodin před přípravou jsem dala bílou čokoládu do mrazáku, aby se následně při pečení úplně neroztavila. Nejprve jsem si připravila menší plech, abych měla brownies vyšší a ve výsledku nebyly příliš vysušené. Postupovala jsem podle receptu; vodu jsem převařila a do těsta ji přimíchala po krátkém zchladnutí a místo vanilkové tresti jsem použila pravou vanilku. Bílé čokolády jsem použila asi 50 gramů. Zmražená se mi špatně krájela, příště raději zvolím postup přesně opačný - nejprve ji nakrájím na kousky a poté na tácku vložím do mrazáku. Zbylé množství uvedené v receptu tvořila čokoláda na vaření, mléčnou čokoládu jsem vůbec nepoužila. Plech jsem pouze vymazala olejem, nechtěla jsem používat více mouky, než je nutné. Brownies jsem pak pekla 25 minut. I po vychladnutí byla čokoláda uvnitř tekutá, pouze kousky bílé čokolády zůstaly nerozpuštěné.  

vyfotil L. Hapl

Autorkou receptu je Jess McCloskeyová. 

Máte nějaký svůj osvědčený recept? Zdobíte brownies něčím? Přidáváte do nich ovoce či oříšky?



 

sobota 3. listopadu 2012

Kaštanové hody

K podzimu nepatří jen jablka a hrušky, ale také jedlé kaštany. Čerstvě upečené zahřejí prochladlé ruce (nemluvě o zábavě při společném loupání) a navíc dobře chutnají. Jenže pečené kaštany přece nejsou všechno. Co z nich ještě uvařit? A jak je vlastně upéct?

Pečené kaštany

 

    













Snad nejjednodušší verze zpracování jedlých kaštanů. Přichystejte si takové množství plodů, jaké sníte, a každý z nich na vypouklé straně nařízněte do tvaru kříže. Není nutné řezat příliš do hloubky, 2 mm budou stačit. Kaštany poskládejte na plech, naříznutou stranou nahoru, a pečte při 200°C asi 15 minut. Loupejte ještě teplé.

Kaštanové pyré

 

Ingredience:

500 g jedlých kaštanů
250 ml mléka
125 g cukru
1 vanilkový lusk
1/2 - 1 lžíce rumu (tuzemáku)







Postup:

Kaštany přelijte vroucí vodou, oloupejte a uvařte v mléce s vanilkou a cukrem do měkka. Umelte nebo prolisujte a promíchejte s rumem.

Jak jsem postupovala já:

Rozhodla jsem se pracovat jen s poloviční dávkou, tedy s 250 gramy již oloupaných kaštanů - 
s pomocí malého nože se dají zbavit slupky i bez vroucí vody (loupe se jak pevná slupka tak i vlákna pod ní). Odměřila jsem si 125 ml mléka a do něj nakrájela kaštany na menší kousky, přidala poloviční dávku cukru a dřeň z poloviny vanilkového lusku. Vše jsem vařila na mírném ohni za průběžného míchání asi třičtvrtě hodiny. Za tu dobu jsem dvakrát přilévala trochu mléka, směs během vaření houstne a začala by se pálit. Pro přípravu pyré jsem zvolila obě techniky uvedené v receptu. Nejprve jsem směs umlela a poté prolisovala přes jemné sítko. Na závěr jsem do pyré vmíchala asi 1 a půl čajové lžičky rumu - příště ho použiji méně, aby více vynikla vůně vanilky. Podávat lze se šlehačkou jako dezert či s bílým pečivem.

Tagliatelle s kaštany

 

Ingredience:

100 g pancetty
1 lžíce olivového oleje
1 malá cibule (nasekaná)
4 stroužky česneku (nasekaný)
3 lžíce jemně nasekané čerstvé nekadeřavé    
   petržele
200 g pečených kaštanů (hrubě nasekané)
200 g tagliatelle či fettuccine (vaječné)
100 g parmezánu (jemně strouhaný)
1 lžíce másla, sůl, pepř


Postup:

Použijte těžkou pánev, v níž na mírném ohni na olivovém oleji osmažte pancettu; často míchejte dokud nezačne hnědnout - asi 3 až 4 minuty. Přidejte cibuli a opět míchejte dokud nezačne hnědnout, přibližně 2 až 3 minuty. Poté přidejte česnek a 1 lžíci sekané petržele, míchejte další 1 minutu, vmíchejte hrubě nasekané kaštany a sejměte z tepla. Uvařte těstoviny podle návodu na obalu, ponechte stranou 3/4 šálku vody z těstovin, sceďte je a přidejte do směsi v pánvi. Přidejte půl šálku vody z těstovin, parmezán a máslo a vařte při vysoké teplotě. Směs neustále prohazujte, dokud nebudou těstoviny dobře potažené, asi 1 minutu. Ochuťte solí a pepřem a podávejte sypané petrželí. Suroviny vystačí na 4 porce.
Poznámka: parmezán strouhejte na struhadle s otvory ve tvaru kapky.

Jak jsem postupovala já:

Jelikož se držím zásady, že každá kuchyně vyžaduje původní suroviny a náhražky jsou nepřípustné, zamířila jsem do specializovaného obchodu s italskými potravinami, kde jsem koupila parmezán i pancettu.  Nejprve jsem si připravila kaštany, které jsem upekla již oloupané. Pancettu jsem nakrájela na menší kousky, cibuli i česnek najemno. Na tepelnou přípravu jsem měla pomocníka, tudíž jsem jen podle stavu pancetty a následně celé směsi přidávala další suroviny (cibuli, česnek, petržel). Těstoviny jsem uvařila už během přípravy pancetty, takže jsme mohli hned pokračovat. Přidala jsem půl šálku vody, máslo a poloviční množství parmezánu (zbytek jsem nechala na posypání). Asi po dvou minutách vaření jsem celou směs ochutila solí a čerstvě mletým pepřem, rozdělila na talíře, ozdobila sekanou petrželí a jemně strouhaným parmezánem a podávala se sklenkou vlašského ryzlinku.   
 

K italskému obědu patří italské víno, nicméně si dovolím tip 
z moravských vinic:

Ryzlink Vlašský, pozdní sběr, polosladké
ročník 2006
vinařství Mikrosvín Mikulov, vinařská obec Březí, viniční trať Ořechová hora 
(možná někde natrefíte na stejné víno, které se bude lišit pouze ve viniční trati - Liščí vrch - mým favoritem je Ořechová hora)









Dobrou chuť! 
               

neděle 28. října 2012

Muffiny s jablky, hruškami a skořicí

K  neděli jednoznačně patří něco sladkého, a k sychravému, skoro-zimnímu počasí také. Já se tentokrát probudila s chutí na muffiny.
Receptů existuje velké množství, já si oblíbila tři a tady je jeden z nich:

Muffiny s jablky, hruškami a skořicí


 Ingredience:

1 vejce
125 ml cukru
100 g změklého másla
125 ml mléka
1 lžička prášku do pečiva
300 ml hladké mouky
1 - 2 jablka
1 - 2 hrušky
skořice



Postup:

Nejprve ušlehejte z vejce a cukru hustou pěnu, poté přidejte změklé máslo a mléko a nakonec i mouku s kypřícím práškem. Jablka i hrušky zbavte jádřinců a slupek, nakrájejte na kostičky nebo nastrouhejte a vmíchejte spolu se skořicí do těsta. Troubu předehřejte na 180°C a mezitím naplňte formičky či plech na muffiny - plech vyložte papírovými košíčky, do silikonové formy nejsou potřeba. Formičky nedávejte úplně plné, muffiny trochu naběhnou a mohly by "přetéci". Pečeme přibližně 20 minut - zkrátka než vršek muffinů zezlátne a špejle zapíchnutá doprostřed zůstane suchá. Nechte vychladnout na mřížce a podávejte k čaji či kávě.

Jak jsem postupovala já:

Po ušlehání vejce s cukrem obvykle přidávám máslo rozpuštěné, které nechám jen chvíli odstát a vychladnout, aby se vajíčko nesrazilo - s těstem se mi pak lépe pracuje. Máte-li rádi zdravější pečení, můžete použít i celozrnnou mouku. Protože ale méně pojí těsto, používám 250 ml celozrnné a 50 ml hladké mouky, tento poměr se mi dobře osvědčil. Mám ráda, když jsou výsledné muffiny trochu hutnější a vlhké, proto do těsta používám čtyři jablka nakrájená na kostičky. Tentokrát jsem improvizovala a použila dvě jablka a dvě hrušky. Na závěr větší množství skořice - spotřebuji přibližně jednu čajovou lžičku. Se čtyřmi kousky ovoce naplním zhruba do 4/5 dvanáct formiček na muffiny.















Málokdy vydržím čekat, než po upečení úplně vychladnou a ujídám je ještě téměř horké. 

Kombinace jablek, hrušek a skořice je navíc ryze podzimní... nebo už spíše zimní? :)


pátek 19. října 2012

Sladký dárek

Také si myslíte, že vlastnoručně vyrobený dárek potěší víc? Máte-li kolem sebe nějakého oslavence, zkuste ho tentokrát obdarovat něčím jiným, než dortem:

Peprmintové bonbony

 

 Ingredience:

180 ml slazeného kondenzovaného mléka (salko)
1/2 kg moučkového cukru
2 lžičky peprmintové tresti
175 g rozehřáté hořké čokolády







Postup:

V míse smíchejte kondenzované mléko, cukr a tresť; vznikne tuhé těsto. Vypracujte ho do hladka, ve výsledku by se nemělo lepit - podle potřeby můžete přidávat cukr i mléko. Poté z těsta vyválejte plát, asi 1 centimetr silný, a vykrájejte kolečka (nebo jakýkoli jiný tvar). Kolečka položte na nepřilnavý povrch a nechte je několik (až 12) hodin vysušit po obou stranách. Pozor - jak vysychají, jsou křehká - otáčejte je proto opatrně. Když jsou kolečka suchá, rozehřejte hořkou čokoládu a za pomoci lžíce v ní kolečka namáčejte. Poté nechte čokoládu ztuhnout. 

Jak jsem postupovala já:

Oříškem pro mě bylo shánění peprmintové tresti. Na internetu jsem narazila především na diskuze, které radily, čím mátovou příchuť nahradit. Nakonec jsem však byla úspěšná a peprmintové aroma objevila na stránce Cukrar-shop. A postup? Celá dávka stačí přibližně na 25 koleček o průměru 4 centimetrů. Jako odkládací plocha se mi osvědčila dřevěná podložka a tác, který jsem potáhla potravinovou folií. Během sušení jsem kolečka otočila pouze jednou, i přes svou velikost poměrně dobře a rychle vysychala. Na obalení jsem použila hořkou čokoládu s vyšším obsahem kakaa, kterou jsem rozpustila ve vodní lázni. Budete-li mít čokoládu málo tekutou, přidejte do ní ztužený tuk, případně trochu horké vody. A samozřejmě dbejte na to, aby se čkoláda nevařila. Tady jsem potravinovou folii využila podruhé. Kolečka jsem namáčela rovnou celá a odkládala je právě na folii, ze které jsem je následně pohodlně sejmula. Při uschování jsem jednotlivé vrstvy koleček oddělila opět folií; takto uložená ve vzduchotěsné nádobě by měla vydržet dva týdny. 


Fondán z bílé čokolády a sušených borůvek

 

Ingredience:

200 g cukru
1 a 1/2 polévkové lžíce másla
120 ml slazeného kondenzovaného mléka (salko)
250 g bílé čokolády
špetka soli
vanilková tresť
125 g sušených borůvek

 









Postup:

Do kastrolu se silným dnem dejte cukr, máslo, kondenzované mléko, sůl a vanilkovou tresť a přiveďte k varu. Směs vařte asi pět minut na mírném ohni a míchejte, poté ji sejměte ze sporáku a přidejte kousky bílé čokolády. Když se čokoláda rozpustí, vše důkladně promíchejte a nakonec přidejte sušené borůvky. Směs vtlačte do malého plechu, který jste předem vymazali tukem, a nechte několik hodin ztuhnout v lednici. Na závěr nakrájejte fondán na kostky a podávejte.

Jak jsem postupovala já:

Do kastrolu jsem dala suroviny dle receptu, místo slazeného kondenzovaného mléka jsem použila neslazené a vanilkovou tresť nahradila pravou vanilkou. Směs jsem krátce povařila a následně v ní rozpustila bílou čokoládu. Měla jsem obavy, aby nebyla příliš řídká kvůli požití neslazeného mléka, ale zbytečně. Sušené borůvky jsem koupila v obchodě se suchými plody, ovšem použít se dají i běžně dostupné sušené brusinky. Na vymazání plechu jsem použila kokosový olej, který se mi zdál být nejvhodnější variantou. Fondán by měl ve vzdochotěsné nádobě vydržet asi tři týdny.


Meruňky plněné marcipánem

 

Ingredience:

12 - 24 sušených meruněk
45 nebo 90 g marcipánu
90 g hořké čokolády









Postup:

Meruňky opatrně rozevřete v místě, kde se nachází přirozený šev, z kousku marcipánu utvořte váleček a vložte do meruňky. Tu pak opět "uzavřete". Rozehřejte čokoládu ve vodní lázni a meruňky do ní namáčejte, poté nechte ztuhnout v lednici.

Jak jsem postpovala já:

Meruňky jsem otevírala jen za pomocí prstů a vybírala jen pěkné kousky. Přiznám se, že kvůli nedostatku času jsem marcipán koupila - bloček o váze 50 gramů stačil k naplnění zhruba 25 meruněk. Na obalení jsem použila opět čokoládu s vyšším obsahem kakaa, meruňky jsem napíchla na vidličku a celé je namáčela do čokolády. Protože jsem do ní nepřidávala ztužený tuk, nebyla zcela tekutá - toho jsem využila k tomu, abych následně vidličkou zamaskovala "vpichy" a udělala s její pomocí jakousi zatočenou vlnku, čímž meruňky získaly "pralinkovější" vzhled. Opět jsem je odkládala na potravinovou folii, aby šly dobře sejmout a čokoláda se při manipulaci zespoda nesloupla. Ve vzduchotěsné nádobě vydrží přibližně dva týdny.


Výsledek?

 

Všechny tři recepty jsou velmi jednoduché a zvládne je i naprostý začátečník. Ovšem, v jednoduchosti je síla, takže je téměř jisté, že zabodujete. V rodině a mezi přáteli měly největší úspěch plněné meruňky - kombinace lehce hořkého marcipánu a sladkých meruněk je skvělá.















Autorkou receptů je Jess McCloskeyová.





sobota 29. září 2012

Týden kávy

Máte rádi kávu? Jestli ano, vyražte do Brna.

První říjen je mezinárodním dnem kávy, a Brno jako město kavárenské, se rozhodlo tento "svátek" oslavit po svém. Od pondělí 1. října do neděle 7. října proběhne v mnoha kavárnách (a také v ulicích) Týden kávy. 

Účastní se ho neuvěřitelných 78 kaváren z Brna a blízkého okolí, z nichž každá nabídne zajímavý program, ať už v podobě různých workshopů, přednášek, výstav či divadelních představení. Těšit se můžete i na kávové speciality, ochutnávky a nebo příjemné slevy.

Co mě baví, je spot k celé akci: 



Když trochu zapátráte,  narazíte i na videa jednotlivých kaváren.




Navíc se můžete zúčastnit fotosoutěže na téma "Káva a kavárna" a "Káva a studium", kterou pořádá Mendelova univerzita v Brně. Více informací najdete tu.

Program celého Týdne kávy si můžete prohlédnout zase tady.


Těším se naviděnou nad šálkem voňavé kávy!

pátek 21. září 2012

Goodies

Dnes to bude o dobrotách. Tak pojďme na to:

Kokosový olej 

 

Padl mi do oka při procházení mezi regály drogerie DM. V rychlosti jsem si na obalu skleničky přečetla, že je vhodný jak do kuchyně, tak i pro péči o pokožku či na masáže, ale domů jsem si ho neodnesla. Vydržela jsem jen několik dní - a vrátila se pro něj. Momentálně se nacházím ve fázi testování. Pro začátek můžete zkusit jednoduché úpravy kuřecího masa (dá se na něm dobře smažit, díky své tepelné stálosti se nepřepaluje a navíc je zdravou variantou k ostatním rostlinným olejům) nebo ho použít do salátu.

Co se mi líbí? Příjemná exotická vůně a především univerzálnost použití. Kromě teplé i studené kuchyně ho využijete při péči o suchou pleť nebo poškozené vlasy, kterým dodá bílkoviny. A podle jedné irské studie může dokonce pomoci zabránit vzniku zubního kazu.

Budete-li si ho chtít koupit, počítejte s cenou asi 75 Kč za 100 ml - ve zdravé výživě či v drogerii DM.







Bohemia mošt

 

Tahle lahůdka je na trhu téměř rok, ale já ji, přiznávám, objevila teprve minulý týden. Krabice s "farmářským" designem ukrývá 5 litrů čistého jablečného moštu - bez konzervantů, barviv či sladidel. Je vylisovaný z 8 kilogramů českých jablek pocházejících z Tuchorazi na Kolínsku. Máte-li chuť, podívejte se na stránky Bohemia Apple, kde se dozvíte více. Za mě palec nahoru.

Co se mi líbí? Že je český. Že není dobarvovaný či doslazovaný a prošel pouze pasterací. A také značka Klasa, kterou vnímám jako záruku kvalitních výrobků.










Koupit ho můžete právě teď v Kauflandu; za 5 litrů dáte 100 Kč. A to je vzhledem ke kvalitě férová cena, řekla bych.   

K dostání by měl být i v Penny či Globusu a samozřejmě také přímo v Tuchorazi v podnikové prodejně.










True tea

 

S posledním tipem se vrátíme zpět na proběhlý festival dobrého jídla Foodparade. Mezi stánky s delikatesami jsme našli i jeden čajový, a protože fandím všem poctivým produktům, vrhla jsem se do ochutnávání. True tea nabízí tři různé čaje - Yerba Maté, Green Rooibos a Green Tea. Jako milovník maté jsem nejprve vyzkoušela právě ten. Očekávala jsem typicky silný a hořký nápoj, ale v chuti jsem objevila citron a pomeranč, což mě trochu zarazilo. Když jsem se zeptala na složení, dozvěděla jsem se, že nejde o čistý čaj - k dochucování jsou použita přírodní aromata (například výše zmíněné citronové), jablečný koncentrát a kyselina citronová jako regulátor kyselosti. Bát se ale netřeba - žádná éčka v čajích nenajdete, naopak jsou vařeny z čistě přírodních surovin. V porovnání s jinými ledovými čaji je to rozhodně znát, osvěží a hlavně dobře chutnají.  
Co mě mrzí je malá dostupnost. V Brně je například k dostání pouze v music clubu Faval. A to je málo. Takže máte-li tip na kavárnu, restauraci či hospůdku, kde byste tento čaj rádi ochutnali, nebojte se ho poslat přímo tvůrcům čaje tady. Určitě tím podpoříte dobrou věc :-) 

Co se mi líbí? Že není vyrobený z čajového koncentrátu. Za jeho přípravou stojí lidé, kteří si dají práci s jeho uvařením i správnou dobou louhování čajových lístků. A také pečlivým dochucením, díky kterému si tento čaj koupí i někdo, kdo ledové čaje prostě nemá rád (třeba já). 

Cena by se měla pohybovat okolo 30 Kč, v závislosti na maržích jednotlivých podniků, kde čaj nabízejí.
 





Objevili jste také v poslední době něco co vás nadchlo? 

  

čtvrtek 13. září 2012

Doba čajová

Se začátkem září se u mě pravidelně objeví chuť na čaj a vydrží až do jara. Výběr v obchodech a čajovnách je sice široký, ale mě jsou nejvíce sympatické bylinky - vlastnoručně nasbírané a doma usušené. Mohlo by se zdát, že v polovině září už nic nekvete a neroste - lipový květ odkvetl už v červnu a na břízách už mladé lístky nenajdeme.
Mám pro vás ale dobrou zprávu. Ještě není pozdě. Takže pokud vám to počasí dovolí, vezměte plátěnou tašku a vyražte do přírody.

Pravděpodobně narazíte na šípky. Obsahují velké množství vitamínu C a díky tomu zvyšují odolnost organismu proti nemocem. Na konci zimy ocení šípkový čaj nejen dospělí, ale i děti. Suší se v nízké vrstvě v co nejkratší době - nejprve na vzduchu a poté v sušičce či troubě; teplota při sušení by neměla přesáhnout 60°C, aby plody nezhnědly. A jedno pozor nakonec: sbíráme před prvními mrazíky.

Nejspíše najdete i mátu peprnou či vodní. Podporuje trávení a působí i na uklidnění nervů. Sbírá se celá (zdravá a nepoškozená) nať, která se suší ve stínu, případně v sušičce či troubě do teploty 35°C. Mátový čaj patří k mým snídaňovým oblíbencům, má lahodnou chuť. 

Máta peprná

















S trochou štěstí najdete i (ještě) kvetoucí mateřídoušku úzkolistou či obecnou - roste na suchých slunných stráních a příjemně voní. Sbírá se i suší stejně jako máta a má téměř univerzální použití: čaje při kašli a nachlazení, při nespavosti, bolestech hlavy i žaludku. Tip: s akátovým medem chutná výborně. Tip číslo dvě: zkuste sušenou mateřídoušku použít i jako koření, je to blízká příbuzná tymiánu.  

Mateřídouška obecná

Najít můžete i heřmánek pravý, který od rmenu rozeznáte díky vystouplému dutému květnímu lůžku. Pomáhá při bolesti, střevních potížích a má uklidňující účinek. Ovšem pozor, někdo může být na heřmánek alergický. Sbíráme květ a sušíme stejně jako mátu a mateřídoušku.

A nakonec můj podzimní favorit - jahodník obecný (plody známe jako lesní jahody) a jahodník trávnice (jak název napovídá, roste v trávě, na sušších místech, listy má drobnější). Pomáhá při zánětech močových cest, při chudokrevnosti, nechutenství a celkové slabosti, ale i na uklidnění při nervozitě. Odvar můžete použít i jako kloktadlo pro odstranění zápachu z úst. Nasbírané listy sušte ve stínu nebo v sušičce do teploty 50°C. A nebo si uvařte čaj z čerstvých lístků.

Jahodník obecný
Jahodník trávnice



















Na šálek postačí necelé dvě čajové lžičky sušených bylinek, přidat můžete citron a doslait domácím medem.  

Ještě váháte? V sychravém počasí vás pak zahřeje nejen čaj, ale i dobrý pocit z toho, že jste pro sebe něco udělali. Já to tak teda rozhodně mám!   


 

pondělí 10. září 2012

Neděle podle mého gusta

Kde? No přece v zahradě Trojského zámku v Praze. Proběhl tu totiž druhý ročník Foodparade, festivalu skvělého jídla i pití. 
Vlastně jsme po příchodu nevěděli "kam dřív skočit", a tak jsme podnikli okružní cestu kolem altánků vyhlášených pražských restaurací (a nejen jich). Líbilo se mi rozmístění stánků WineWorld.cz - každý nabízel vína hodící se k nejblíže podávaným specialitám - k asijské kuchyni a sushi, k české kuchyni a zvěřině, k dezertům... Parádní.

Delikatesy 

 

K první ochutnávce jsme se nechali zlákat v oddílu delikates. Volba padla na Dobrý cider, konkrétně britský Aspall Dry (čistá linie jablek, suchý, osvěžující), později jsme se ještě vrátili ochutnat francouzský Val de Rance (spíše květinový, dobře pitelný). Mezi delikatesami ještě zůstaneme. Vanilkové Lusky.cz nabídly několik druhů vanilky včetně třeba méně známé odrůdy Tahiti z Papuy-Nové Guiney. Domů jsem si odvezla klasiku - Bourbon z Madagaskaru. Zaujal mě i stánek True tea, a protože fandím všem, kteří se nebojí dělat věci poctivě, určitě se těmto čajům ještě budu věnovat. 

Restaurace

 

Zvu vás teď ale na procházku kulinářským rájem.


 














První lahůdkou, kterou jsme ochutnali, byly krevety s curry lístky, česnekem, chilli, praženým kokosem a rýží basmati šéfkuchařky restaurace Le Patio Sofie Smith.

















Mušle na víně šéfkuchaře Dolce Villa Pavla Veltruského.


















Dortík z marinovaných foie gras se skořicovým jablíčkem a brioškou - New York Café, Hotel Boscolo.

















Zvěřinové ragú na červeném víně s hříbky podávané v grilovaném jablku s žitným a pšeničným chlebem. U modré kachničky, šéfkuchař Michal Váňa.

























Nevynechali jsme ani Maki sushi set z kuchyně Sushitime, Liškové ragú na smetaně restaurace Dolce Villa (pro které se vracel každý, kdo jednou ochutnal), Maďarskou jahodovou polévku v New York Café, Kandovaný pomeranč v čokoládě cukrárny Saint Tropez...

Mé chuťové pohárky jásají ještě dnes! Takže příští rok naviděnou?

Malý bonus na závěr - chefy, fungující jako platidlo na celém festivalu, měly na zadní straně recepty. Všimli jste si? Odnesli jste si nějaké domů?