středa 3. září 2014

Co si přivézt z Itálie?

Tohle je totiž zásadní otázka. Bez odpovědi na ni (a následného nákupu) se snad z Itálie ani nelze vrátit. Samozřejmě tím nemám na mysli osušku s delfínem nebo plastovou napodobeninu šikmé věže, ale kousek italské gastronomie.

Takže co si koupit?

Začněme jednou z nejzákladnějších surovin, a tou jsou těstoviny. Narazíte na nespočet tvarů a velikostí, z nichž mnohé u nás neseženete. Většina italských těstovin je vyrobena z tvrdé semolinové pšenice a kvalitativně tak s českými výrobky nejsou srovnatelné. Kromě těstovin tak jak je známe, si můžete přivézt i čerstvé těstoviny - pasta fresca. Je však třeba myslet na to, že se musí skladovat v chladu a převážení tak připadá v úvahu pouze v chladícím boxu. Pokud jste příznivci domácích těstovin, přivezte si domů semolinovou mouku a udělejte si vlastní :-).

Další nezbytnou položkou na seznamu jsou sýry. Itálie je domovem celé řady sýrů, bez kterých už se dnes v kuchyni téměř neobejdeme. Z tvrdých sýrů jmenujme Parmigiano-Reggiano. Pod tímto názvem koupíte parmezán, který skutečně pochází z Itálie - jedná se o značku původu. Také si můžete přivézt sýr Grana Padano. Od parmezánu se liší pouze ve zpracování mléka a někdy i v délce zrání. Mezi známé tvrdé sýry patří také Pecorino, které se vyrábí z ovčího mléka. Podle druhého názvu snadno poznáte, ze které italské oblasti pochází (toscano, siciliano). Z měkkých sýrů je jednoznačnou volbou mozzarella. Původní receptura pro její výrobu pracovala s buvolím mlékem. Na italském trhu dnes najdeme jak tuto verzi, tak také z mléka kravského nebo jejich směsi. Pokud chcete okusit buvolí sýr, hledejte nápis Mozzarella di Bufalla Campana. Stranou pozornosti by neměla zůstat ani Gorgonzola. Je to sýr z kravského mléka s modrou plísní a pochutnáte si na něm nejen v kombinaci s vínem, ale například i s hruškami. Také zde se jedná o ochrannou známku a vyrábět se smí pouze v některých částech Itálie. Na závěr ještě zmíním mascarpone, měkký bílý sýr vyráběný ze smetany, který využijete především při výrobě tiramisu, ale i dalších dezertů. Opět ale myslete na to, že je potřeba sýry převážet v chladu - zvláště mascarpone v teple příliš dlouho nevydrží.

Jste-li milovníky masa a výrobků z něj, zaměřte se především na italské šunky a uzeniny. Asi nejznámější šunkou je prosciutto. Vyrábí se z vepřové kýty a po důkladném nasolení se suší, a to nejen v řádu měsíců, ale i let. Dalším sušeným masem je coppa, nasolená vepřová krkovice, která se nechává několik měsíců zrát na vzduchu. Stejně jako prosciutto se podává nakrájená na velmi tenké plátky. Pokud máte rádi slaninu, hledejte pancettu. Vyrábí se z vepřového boku a využijete ji při přípravě řady italských pokrmů, jako jsou například těstoviny carbonara. Inspirovat se můžete i mým receptem zde: Tagliatelle s kaštany. Z uzenin ještě jmenuji mortadellu, salám, jehož základ tvoří libové vepřové maso, k němuž se přidávají dršťky nebo i jiné druhy masa, například telecí. Nezbytnou složkou je i sůl a koření, někdy také pistácie. Každý výrobce má trochu jiný recept, takže se můžete setkat s celou škálou chutí. Nebojte se však zeptat a před nákupem kousek ochutnat. Posledním adeptem na cestu domů je salsiccia, syrová kořeněná klobáska z telecího masa, kterou oceníte na grilu nebo při přípravě různých těstovinových pokrmů. Převoz v chladu netřeba zdůrazňovat.

Nevyhýbejte se ani nákupu ovoce a zeleniny. Pokud máte strach, že čerstvé plody cestu nevydrží, sáhněte po sušených nebo nakládaných. Přivézt si můžete sušená či nakládaná rajčata nebo nakládané kapary, nezapomeňte na toskánské olivy (právě tyto olivy před několika lety způsobily, že jsem je začala jíst a dokonce si je zamilovala). Pokud se toho nebojíte, vyberte si z nabídky čerstvých rajčat, v Itálii se nabízí nepřeberné množství druhů a odrůd, z nichž se každá hodí pro jiné pokrmy. Ptejte se, prodejci vám ochotně poradí. U ovoce sáhněte po sicilských citronech a pomerančích

Čím ještě doplnit spíž? O těstovinách už řeč byla, nenechte si však uniknout ani rýži arborio, která se skvěle hodí pro přípravu italského risotta. Zásoby také rozšiřte o koření a sušené bylinky. Do zmíněného risotta využijete šafrán, do těstovin zase bazalku. Vracet byste se neměli ani bez olivového oleje. Dbejte na to, aby nesl nápis "freddo", což znamená lisovaný za studena. Označení DOP je označení původu a také kvality olivového oleje, nesou jej jen ty nejkvalitnější výrobky. Vyzkoušet můžete i různě ochucené olivové oleje, například lanýžový olej. Italské lanýže se svou kvalitou blíží lanýžům francouzským, takže nákupem jistě neuděláte chybu. Sáhněte také po balzamicovém octu. Asi nejznámější, ale také nejkvalitnější je aceto balsamico tradizionale di Modena DOP, mimo něj pak ještě aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia DOP. Opět si všímejte značky DOP. K zelenině a bylinkám se teď vrátím ještě jednou, a to jako k surovinám, které patří do spíže - rajčatovou passatu využijete při přípravě italské pizzy nebo pokrmů z masa, rajčatové a bazalkové pesto zase do těstovin. Jste-li na sladké, porozhlédněte se po cukrářských piškotech Savoiardi - jsou nezbytnou součástí tiramisu a jakékoli nahrazování dětskými piškoty je nepřípustné! :-) A když už jsme u sladkého, sáhněte i po sušenkách Amaretti di Saronno. Jak název napovídá, jsou vyrobené z mandlí a mandlového likéru. Další nezbytnost pro výrobu italských dezertů. 

Ze spíže se přesuneme rovnou k baru. Itálie je především zemí vína - každá oblast se může pochlubit typickými odrůdami. Z Toskánska si přivezte světově proslulé červené Chianti, z oblasti Veneto bílé Soave, z Piemontu červené Barolo a z Ligurie muškát. Pokud máte namířeno na Sicílii, poohlédněte se po Marsale, hutném a těžkém vínu, které využijete pro přípravu dezertů. Chcete-li mít jistotu, že si domů odvážíte kvalitní víno, měli byste na etiketě nalézt označení DOC či ještě lépe DOCG - tato vína podléhají přísným předpisům. K vínu má poměrně blízko i grappa, pálenka z matoliny, tedy z toho, co zbyde po vylisování vína. Pokud jste příznivci koktejlů, kupte si limoncello. Je to likér z citronů vypěstovaných v Kampánii a do míchaných nápojů se dobře hodí. V Itálii se popíjí i samotné, a to jako digestiv. Ze severozápadu Itálie, města Torino, pochází i oblíbený pomerančový bitter Aperol. V kombinaci se šumivým proseccem a sodou se dnes pije nejen po celé Itálii, ale i jinde ve světě pod názvem Aperol spritz. Jste-li tedy příznivci mírně hořkých chutí, je dvojice Aperol a prosecco to pravé. Opomenout nelze ani Amaretto, lehce nahořklý likér z mandlí, vanilky, bylin a koření, který samozřejmě nesmí chybět při přípravě tiramisu.

Při cestách po Itálii vám jistě neunikne ani množství kaváren. Také u nás často narážíme na podniky, které zvou na pravou italskou kávu. Nenechte se ovšem zmást. Nejde o italskou kávu ve stejném smyslu, jako jsou italské výše uvedené lahůdky. V Itálii se káva totiž pouze praží, dovážena je z tropů a subtropů. Typické je pro ni však velmi silné pražení (oproti českému střednímu) - díky němu káva v chuti získává spíše zemité tóny a potlačuje se její acidita. A to je ideál pro přípravu espressa, ale také cappuccina, pro které se kyselejší odrůdy kávy příliš nehodí. Chystáte-li si některý z těchto nápojů sami doma, odvezte si i čerstvě upraženou kávu. Pro alternativní způsoby přípravy kávy je vhodnější světlejší pražení - tady už je nákup ke zvážení každého z vás :-).


Tolik tedy mé tipy na jedlé suvenýry z Itálie.

A co si domů vozíte vy? Pokud vám zde něco chybí, napište mi :-)

      

 

pondělí 1. září 2014

Shortcakes s malinami a lískovými oříšky

Při brouzdání internetem, přesněji stránkami SQUAREMEAL, jsem narazila fotky malých dortíků s jahodami a bazalkou. Je to výborná kombinace chutí, jenže jahody už mají dávno po sezoně... Rozhodla jsem se proto pro maliny, kterých jsou teď plné zahrady. A pro čerstvé lískové oříšky. Jako základ jsem použila jednoduché smetanové těsto.

Shortcakes s malinami a lískovými oříšky

 

Ingredience:

1/4 hrnku cukru
2 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek smetany
150 g hery
1/2 prášku do pečiva
1 bílek
+
1 hrnek malin a několik kusů na ozdobu
1 PL moučkového cukru
šťáva z 1/2 citronu 

1 hrnek smetany, 1/4 ČL vanilkového extraktu, 1 PL cukru
                                                                                      +
                                                                                      1 hrst nasekaných čerstvých lískových oříšků

Postup:

Troubu si předehřejte na 200°C a plech vyložte papírem či folií na pečení. V míse smíchejte všechny sypké ingredience z prvního odstavce, přidejte na kousky nakrájenou heru a smetanu a rukama vypracujte těsto. Pokud se vám bude zdát příliš lepkavé, přidejte ještě trochu mouky. Z těsta pak udělejte válec o průměru zhruba 8 cm a nakrájejte jej na 1-2 cm široké plátky. Přeneste je na plech a případně poupravte tvar, aby byly kulaté. Povrch potřete vaječným bílkem a vložte na 20 minut do trouby.
Bodem číslo 2 je malinová omáčka. Maliny spolu s citronovou šťávou a moučkovým cukrem krátce za stálého míchání povařte a odložte stranou.
Zatímco se těsto peče a omáčka chladne, ušlehejte smetanu, aby tvořila měkké špičky. Pak do ní zašlehejte cukr a vanilkový extrakt.
Asi po dvaceti minutách bochánky v troubě zezlátnou - to je ten pravý čas je vyndat a nechat vychladnout. Pak je vodorovně rozkrojte na poloviny. Každou z nich potřete šlehačkou a ozdobte malinovou omáčkou, několika čerstvými malinami a kousky lískových oříšků. 

Podávejte jako sladké sendviče nebo servírujte samotné poloviny.


 

pátek 8. srpna 2014

Borůvkový sorbet

Další z ryze prázdninových lahůdek jsou ovocné sorbety (čti šerbety). Je to výborná alternativa k přeslazeným zmrzlinám z obchodů a příprava nevyžaduje žádné speciální nástroje. Vystačíte si s obyčejným mixerem. 
Základem receptu jsou hodně zralé banány, tedy takové, které mají na slupce hnědé skvrnky. Příchuť už je pak jen věcí fantazie - maliny a ostružiny, mango, kakao nebo třeba zelený čaj...
(Vhodné i pro vegany) 

Borůvkový sorbet

 

Ingredience:

2 zralé měkké banány
1 hrst borůvek
1 PL datlového sirupu
šťáva z 1/2 citronu

Postup:

Banány oloupejte a zabalené v potravinové folii vložte na 5 hodin do mrazáku. Po vyjmutí je nakrájejte nebo nalámejte na kousky a spolu s ostatními ingediencemi vložte do mixeru. Umixujte na požadovanou konzistenci a na další dvě hodiny vraťte do mrazáku.
Podávejte třeba s čerstvými borůvkami. :-)

TIP: Místo datlového sirupu zkuste sirup z agáve nebo javorový.

pátek 1. srpna 2014

Koláč s meruňkami, mandlemi a levandulí

V tomto moučníku hraje hlavní roli levandule. Nejen, že je známou součástí parfémů či odpuzovačem šatních molů, ale má poměrně široké uplatnění i v kuchyni, a to nejen francouzské, ale i italské nebo španělské. Levandule pochází ze stejné čeledi rostlin jako tymián a oregano - snadno si tak můžete udělat představu o její chuti. Narazíte na ni například ve směsi provensálského koření; jak květy, tak i lístky (sušené i čerstvé) se přidávají do různých zavařenin, dezertů nebo k masu. 
Recept na tento koláč je celkem univerzální, protože na jeho přípravu využijete téměř jakékoli ovoce i oříšky. Mým letošním favoritem jsou meruňky s plátky mandlí a s levandulí, která moučník příjemně ovoní a dodá mu tu správnou chuť. Zkuste ho taky!

Ingredience:

300 g polohrubé mouky 
1 prášek do pečiva
200 g tuku
250 g cukru
2 vejce
500 g měkkého tvarohu
1 pudink uvařený v 1/2 l mléka
100 ml oleje
1 PL květů levandule



Postup: 

Předem si uvařte vanilkový pudink z 1/2 litru mléka a nechte vychladnout. Z mouky, prášku do pečiva, tuku, 100 g cukru a 1 vejce vypracujte vláčné těsto. Do vymazaného plechu jej vmačkejte tak, aby po stranách byly alespoň centimetrové okraje. Vychladlý pudink za pomoci metly nebo kuchyňského robota smíchejte s tvarohem, 150 g cukru, olejem a 1 vejcem. Směs vlijte do vaničky z těsta a poklaďte kousky meruněk, posypte plátky mandlí a čerstvými kvítky levandule. (Použít můžete i sušené.) 
V předehřáté troubě pečte při 175° C asi 30 minut.

TIP: Místo levandule vyzkoušejte tymián. 
 

neděle 27. července 2014

Ovocné knedlíky I.

Na zahradě jsem sesbírala první spadaná letní jablka a udělala z nich knedlíky. 

Celá věc se má tak, že mám své oblíbené kombinace ovoce-těsto. Například borůvky a jahody mám nejraději s kynutým těstem, švestky a meruňky zase s krupicovým. No a k jablkům neodmyslitelně patří odpalované těsto.

Jablečné knedlíky zřejmě nejsou tak úplně běžnou záležitostí, ale jejich nespornou výhodou je to, že si je můžete udělat kdykoli během roku. Uskladněná jablka vydrží i přes zimu a snad s výjimkou jara jsou prakticky stále "v sezóně" + tyhle knedlíky výborně chutnají. I studené.

Jablečné knedlíky z odpalovaného těsta

 

Ingredience:

350 g hrubé mouky (cca)
100 g másla
500 ml mléka
3 žloutky
špetka soli
10 letních jablek
1 PL cukru
1 ČL skořice




Uvedené množství stačí asi na 30 knedlíků.

Postup:

Nejprve si připravte základ těsta. Do kastrolu se silným dnem vlijte mléko a spolu s máslem a špetkou soli přiveďte k varu. Když mléko vzkypí, přidejte 300 g hrubé mouky a míchejte, dokud se nevytvoří těsto, které se nebude lepit na stěny - bude to trvat minutu nebo dvě. Poté sejměte z ohně.
Zatím, co bude těsto chladnout, zbavte jablka jádřinců, oloupejte je a nakrájejte na malé kousky - každou čtvrtinu na tři měsíčky a ty pak napříč na tenké plátky. V misce smíchejte lžíci cukru se lžičkou skořice a dejte stranou. 
Když těsto dostatečně vychladne, přidejte do něj tři žloutky a zbytek hrubé mouky a vypracujte těsto, které se nebude lepit. Vyválejte jej na pomoučněném vále, rozkrájejte na čtverce (asi 8x8 cm) a plňte vždy kousky jablek a trochou skořicového cukru.
Vařte v mírně osolené vodě asi 10 minut a při vyjmutí každý knedlík propíchněte vidličkou, aby z něj vyšla pára. Podávejte třeba s moučkovým cukrem, tvarohem a smetanou.

A jaká je vaše oblíbená kombinace ovoce-těsto? :-)

 
      

středa 16. července 2014

Borůvkový dezert

Sezóna borůvek je v plném proudu. Je to jedno z mých nejoblíbenějších letních období, a to nejen kvůli borůvkovým knedlíkům nebo koláči, ale i kvůli samotnému sbírání. Je to totiž skvělý aktivní odpočinek. A když si s sebou přibalíte hrneček, lžičku, cukr a smetanu, pohoda je dokonalá. :-) 
Právě obyčejné borůvky s cukrem a smetanou mám ze všeho nejraději, připomínají mi totiž dětství. Jedli jsme je výhradně v lese - zatímco rodiče sbírali borůvky na koláč či do mrazáku na zimu, my, s plným, poctivě natrhaným hrnečkem borůvek, každou chvíli běhali pro cukr a smetanu.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dezert z borůvek a bílé čokolády

 

Tohle byl můj letošní úplně první borůvkový výtvor. Žádné kynuté knedlíky ani koláč s drobenkou. Ani lívanečky se žahourem. Na tohle všechno teprve přijde řada ve dnech následujících, protože do lesa se rozhodně ještě vrátím. 
Tentokrát jsem mezi strávníky měla milovnici bílé čokolády a borůvky se s ní nádherně doplňují.

Slibuji, že když ochutnáte, bude to stát za to!

Ingredience:

0,6 l polotučného mléka
4 žloutky
3 PL kukuřičného škrobu
300 g bílé čokolády
300 g borůvek
2 PL moučkového cukru
lístky meduňky
hoblinky bílé čokolády
několik pěkných velkých borůvek 



Množství: asi 8 menších porcí

Postup:

Připravte si rendlík se silným dnem a pomalu v něm ohřívejte asi 0,5 litru mléka. V míse ušlehejte žloutky se škrobem a přidejte zbylé mléko. Rendlík sejměte z ohně dříve, než se mléko začne vařit a po lžicích jej přidávejte do žloutků. Průběžně prošlehávejte metličkou. Následně celou směs vraťte do rendlíku a krátce mírně povařte, aby krém zhoustl. Poté odstavte a vmíchejte kousky bílé čokolády - míchejte tak dlouho, dokud se čokoláda nerozpustí a pak nechte vychladnout.
Borůvky spolu s moučkovým cukrem rozmačkejte vidličkou a rozdělte na dno servírovacích skleniček. Lžicí na borůvky navrstvěte čokoládový krém. 
Na ozdobu použijte celé borůvky, hoblinky čokolády a lístek meduňky. Podávejte vychlazené.


Jak na hoblinky?

Rozehřejte čokoládu a rozetřete ji do tenké vrstvy na rovný hladký povrch - ideálně mramorovou desku. Místo ní lze použít třeba plech na pečení, talíř obrácený dnem vzhůru a podobně. Nechte ztuhnout v lednici. Následně ostřím nože táhněte přes čokoládu tak, aby se tvořily hoblinky. Vyzkoušejte různé způsoby, veďte nůž kolmo k čokoládě nebo naopak na plocho. 
    

neděle 6. července 2014

Litevská inspirace: Růžová polévka

Před čtyřmi týdny jsem úspěšně odstátnicovala na právnické fakultě a následně odjela do Litvy navštívit svou kamarádku. Kromě krás hlavního města a jeho okolí jsme samozřejmě neopomněly objevovat i místní gastronomii - taštičky kibinai, které mají původ v městečku u vodního hradu Trakai, pizzu s koprem a mletým masem či cepelinai, taštičky z bramborového těsta plněné mletým masem nebo tvarohem. A také výbornou růžovou polévku s poetickým názvem šaltibarščiai, neboli studený boršč. Tahle polévka mi zachutnala natolik, že jsem si přivezla recept a už pár dní po návratu ji "vařila" doma. Do horkých letních dnů jako stvořená.

Růžová polévka

Ingredience:

3 menší červené řepy
500 ml kefíru
hrst nasekaného čerstvého kopru
4 uvařená vejce
4 PL zakysané smetany
sůl
pepř
8 brambor
olivový olej 



Postup:

S dostatečným předstihem si uvařte červenou řepu (to může trvat hodinu a půl), slijte vodu a nechte vystydnout.
Brambory oškrábejte, nakrájejte na kousky, dejte do pekáčku a lehce osolené a zakápnuté olivovým olejem pečte do změknutí. 
Řepy oloupejte, dvě z nich nakrájejte na kousky a rozmixujte v osoleném a opepřeném kefíru. Následně přeceďte přes plátýnko. Třetí řepu nahrubo nastrouhejte a vsypte do polévky, stejně tak přidejte trochu pokrájeného kopru a vejce rozkrojené na čtvrtiny. Můžete ozdobit lžící zakysané smetany.

Polévku podávejte vychlazenou; jako přílohu na talířku opečené brambory posypané koprem.

úterý 15. dubna 2014

Kynuté těsto: Vdolky

Během víkendu jsem si tak trochu zavzpomínala na dětství a k obědu připravila krupičkovou polévku a vdolečky. Obě jídla se u nás nevařila snad celé roky... Přitom jsem je jako dítko školou povinné přímo milovala (tedy pokud v krupičkové polévce neplaval hrášek).

Dnes to tedy bude recept na vdolečky - kynuté těsto je totiž základ.

Vdolky z kynutého těsta


Ingredience:

400 g polohrubé mouky
40-50 g cukru
1 vanilkový cukr
kůra z 1/2 citronu
60 g tuku
2 žloutky z menších vajec
180 ml mléka
1 kostka droždí (42 g)
špetka soli
olej


Postup:

Nejprve si připravte kvásek - v zadělávací míse rozdrobte droždí, přidejte lžičku cukru, lžíci mouky a zalijte trochou vlažného mléka. Rozmíchejte a nechte na teplém místě vzejít. V mezičase rozehřejte tuk a nechte jej zchladnout a ve zbytku vlažného mléka rozšlehejte žloutky. Zhruba po půl hodině ke kvásku přidejte tuk, citronovou kůru, žloutky s mlékem a cukr. Nezapomeňte trochu osolit. Vše pak zadělejte postupným přidáváním mouky a odložte na teplé místo kynout (mísu přikryjte utěrkou). 
Asi po hodině můžete těsto vyválet na zhruba půlcentimetrovou tloušťku. Vykrajujte kolečka o průměru 5 či 6 centimetrů. (Já pro vykrajování, v rámci nostalgického vzpomínání, použila malý hrnek, kterým je dříve vykrajovala moje maminka.) Odkládejte je stranou a přikryté utěrkou nechte ještě půl hodiny kynout. 
V pánvi rozpalte olej (asi půlcentimetrovou vrstvu). Předtím, než jednotlivé vdolky vložíte do oleje, je uprostřed smáčkněte prsty, aby se vytvořily charakteristické důlky. Celé smažení je pak dílem okamžiku, stačí pár vteřin až desítek vteřin na jednu stranu. 

Podávat je můžete s marmeládou či povidly a domácím "pacholíčkem" - smíchejte 100 g měkkého tvarohu, 100 g zakysané smetany a 1-2 vanilkové cukry.



 

 

pátek 28. února 2014

Hruškovo-kakaový dezert z hrnečku

V posledních dnech jsem na své rodině testovala různé dezerty rychlé na přípravu. Porovnávala jsem potřebný čas a chuť a nakonec u mě zvítězil tento (myslím, že u ostatních též). Příprava 4 porcí (po 200 ml) zabere maximálně patnáct minut a kombinace hrušky a kakaa/čokolády už je dávno osvědčená.
Na upečení dezertu budete potřebovat hrnečky (ramekiny, kokotky...) a mikrovlnku.

Dezert z hrnečku s hruškami a kakaem

 

Ingredience:

8 PL polohrubé mouky
8 PL cukru
2 vejce
6 PL mléka
6 PL oleje
5 PL kakaa
3 oloupané a vykrájené hrušky
(čokoláda)

k podávání:

zakysaná smetana  
mandlové lupínky





Postup:

Nejprve si připravte hrušky - vykrájejte je, oloupejde a nakrájejte na kousky podle svého uvážení. V míse smíchejte všechny sypké ingredience, poté přidejte tekuté a důkladně promíchejte metlou. Na závěr vmíchejte i kousky hrušek, případně ještě na malé kousky nakrájenou čokoládu. Směs rozdělte do 4 hrnečků či jiných vhodných nádob o objemu 200 ml a jednu po druhé v mikrovlnce "pečte" 2 - 3 minuty. 
Před podáváním nechte hrnečky chvilku vychladnout a dezert ozdobte lžící zakysané smetany a mandlovými lupínky.

Máte i vy nějaký rychlý a dobře chutnající sladký dezert pro nečekané návštěvy? :-)

 
 

 

středa 12. února 2014

Valentýn: kokosová a malinová srdíčka

Ať už se vás tenhle svátek týká nebo ne, můžete se nechat inspirovat a připravit někomu (nebo sobě) lahodné pralinky. 

Původně jsem měla v plánu pouze malinové, nakonec mi to nedalo a pustila jsem se i do kokosových. Náplně jsou mým výmyslem, ale jistě je můžete obměňovat. Místo malin použijte třeba borůvky nebo zralé mango, místo strouhaného kokosu najemno nasekejte pistácie. A nebo jako náplň použijte lemon curd (poohlédněte se na internetu, určitě najdete velké množství receptů).

Kokosové a malinové pralinky

Ingredience (na 60 kusů):
600 g kvalitní čokolády
Na kokosovou náplň:
4 PL moučkového cukru
40 g změklého másla
2 PL kokosového oleje
2 PL kokosového mléka
4 PL strouhaného kokosu
4 PL sušeného mléka
Na malinovou náplň:
50 g malin (i mražených)
1 PL moučkového cukru
70 g bílé čokolády


Postup:

Na přípravu budete potřebovat formu (nebo ještě lépe dvě) na výrobu pralinek, pak také štětec, špachtli a mrazák nebo chladničku. 
Ve vodní lázni rozehřejte polovinu čokolády. Použijte štětec nebo jiný vhodný nástroj (mě se dobře pracovalo s miniaturní kávovou lžičkou), potřete vrstvou čokolády stěny formy a dejte vychladit. Pokud máte pocit, že je čokoláda na stěnách příliš tenká, proces klidně zopakujte.
Zatímco čokoláda tuhne, můžete se pustit do přípravy náplní. 
Kokosová: Utřete změklé máslo s moučkovým cukrem. V jiné nádobě smíchejte zbylé ingredience - aby to šlo lépe, můžete kokosový olej rozehřát, taje při vyšší pokojové teplotě. Kromě toho můžete strouhaný kokos lehce opražit na pánvi. Následně spojte máslo a kokosovou směs dohromady, v případě potřeby přidejte ještě trochu kokosového mléka. 
Malinová: Maliny dejte do kastrolu společně s cukrem a zahřívejte, až začnou pouštět šťávu, rozmačkejte je vidličkou a přidejte bílou čokoládu. Míchejte, dokud se čokoláda nerozpustí a celá směs se nespojí. Nechte vychladnout.
Na vychlazení čokolády v mrazáku stačí pár minut, v chladničce asi čtvrt hodiny, ale klidně se k pralinkám vraťte později. Přibližně 3/4 objemu jednotlivých pralinek naplňte připravenými náplněmi. Ve vodní lázni rozpusťte druhou polovinu čokolády a postupně jí zalijte a uzavřete všechny pralinky. Povrch celé formy ještě uhlaďte špachtlí, aby byly pralinky i zespodu rovné a hladké. Opět uložte do mrazáku či chladničky a po ztuhnutí vyklápějte. 

V chladu by měly vydržet až týden, ale věřím, že tak dlouho tam rozhodně nezůstanou.

TIP: Pralinky s neozdobeným povrchem mohou vypadat poněkud fádně, takže si můžete pohrát a vylepšit je. Na začátku výroby vysypte formu trochou kokosu a až na něj nanášejte čokoládu. Nebo hotové pralinky dozdobte bílou čokoládou, karamelem...


  















Moje srdíčka nijak ozdobená nejsou, pomíchala jsem i obě náplně, takže každý kousek bude tak trochu překvapením.
:-)

úterý 4. února 2014

Crème brûlée

Po téměř čtyřech měsících jsem zpět. Ne, že bych neoblažovala své blízké svými kulinářskými výtvory, ale celé tohle období pro mě bylo tak nabité, že jsem prostě musela některé své záliby odsunout do pozadí. Třeba focení a psaní článků. Ale i gastronomické experimenty... A o tom dnes bude řeč. Je mi jasné, že příprava crème brûlée do kategorie experimentů příliš nezapadá, nicméně pod stromečkem (já vím, už je to dávno) jsem našla flambovací pistoli a nemohla jsem se dočkat, až ji vyzkouším. Obecně nemám ráda, když mě tlačí čas, a už vůbec ne v kuchyni. Zřejmě proto jsem se k přípravě tohoto dezertu dostala až se začátkem února - věnovala jsem mu pak půl jednoho dopoledne a čtvrthodinku k dokončení před podáváním.

Crème brûlée v překladu znamená pálený krém. Většina z nás si ho automaticky spojí s Francií, ale velmi podobný dezert je známý i ze španělského Katalánska. Vlastně není jisté, kde vznikl dříve. Skládá se ze dvou částí, custardu a karamelové krusty a abyste si ho mohli vychutnat, stačí vám pět surovin.

Než jsem se sama pustila do přípravy, pročetla jsem asi deset receptů. Začala jsem knihou od Mary Berryové, pokračovala receptem na obalu flambovací pistole a skončila u x-tého receptu na internetu. Zarazil mě fakt, že jsem nenašla dva shodné recepty. Někdo používal celá vejce a někdo jen žloutky, lišily se poměry surovin a dokonce i jejich počet.. Nakonec jsem to vzdala. V ingrediencích jsem měla jasno ještě před pročítáním receptů a jejich množství a poměry jsem si upravila tak, aby vyšly na 4 porce. (Použité kokotky mají objem 200 ml.)

Předkládám vám tedy svůj, skvěle fungující recept :-) 


Crème brûlée

Ingredience:

550 ml smetany ke šlehání
150 g moučkového cukru
4 žloutky
1 vanilkový lusk
třtinový cukr





 

Postup:

Do kastrolu s těžkým dnem nalijte všechnu smetanu. Vanilkový lusk podélně rozkrojte, špičkou nože vyškrábejte obsah a vmíchejte do smetany. Přidejte i prázdný lusk a začněte na mírném ohni zahřívat. Troubu předehřejte na 165 °C a v rychlovarné konvici nebo na sporáku přiveďte k varu větší množství vody (asi tak litr nebo dva).

Do mísy dejte žloutky s prosátým moučkovým cukrem a metlou lehce promíchejte, dbejte na to, abyste nevytvořili pěnu. Hlídejte smetanu a když začne jemně probublávat, sejměte ji z ohně. Pomalé prohřívání až k varu je důležitou fází, dochází při ní k aromatizaci smetany. Další fází je pak temperování žloutků s cukrem. Připravte si lžíci a začněte k nim přidávat horkou smetanu. Přidejte vždy jen jednu lžíci a promíchejte. Postupně můžete přidávané množství smetany zvyšovat. Máte-li všechny ingredience smíchané, přelijte směs přes jemné sítko, čímž se zbavíte případné pěny. Následně tekutinu rozlijte do připravených kokotek/ramekinů/jiných zapékacích misek a ty vložte do vyššího pekáče. Do něj nalijte předem připravenou vroucí vodu, a to do výše krému v kokotkách, abyste tak vytvořili vodní lázeň. Vše vložte do předehřáté trouby a dejte si na 25-30 minut pauzu. 

Krém by měl mít po půl hodině skutečně krémovou konzistenci, což zjistíte jemným zatřesením se zapékací nádobou. Je-li tomu tak, vyjmětě všechny kokotky z horké vodní lázně a přemístěte je do lázně studené. Je to rychlý a efektivní způsob jak krém zchladit. Poté můžete dezert uložit do lednice, ideálně alespoň na 4 hodiny. V lednici by měl vydržet až dva dny, takže není problém připravit si custard dopředu a dílo dokončit další den.

Před podáváním posypte povrch krému třtinovým cukrem, dbejte na to, aby byla jeho vrstva rovnoměrná. Za pomoci flambovací pistole pak cukr roztavte, aby vznikla karamelová krusta. Jde to docela rychle, takže je třeba dávat pozor, abyste karamel nespálili.


A můžete podávat :-)






Pár poznámek na závěr:

Karamelovou krustu lze vytvořit i pod grilem v troubě, ale sama jsem to nikdy nezkoušela a přípravu tohoto dezertu odkládala, dokud jsem neměla flambovací pistoli - při jejím použití se znovu nezahřívá celý krém a nemusí se tak opět chladit.

Máte-li karamel na povrchu hotový, krém už neskladujte v lednici, ale rovnou podávejte. Krusta by totiž časem navlhla a kdyby nekřupala, nebylo by to ono.

Vanilková příchuť je základ, ale není třeba se omezovat jen na ni. Crème brûlée můžete ochutit i čokoládou nebo ovocem. A nebo třeba oblíbeným likérem.